Ženy v IT: Česká republika dlouhodobě na posledních příčkách

V druhé vlně letošních studijních praxí jsme mezi námi přivítali mimo jiné i žákyni ze střední odborné školy informatiky – a těší nás už jen samotný fakt, že jde o dívku pohybující se v informačních technologiích. A také trochu neskromně i to, že si nás pro praxi ve třetím ročníku vybrala sama na základě loňské zkušenosti.

Ale co se týče podílu dívek, je to stále spíše světlá výjimka, která nás přiměla k malému zamyšlení. Optikou poměru zastoupení něžnějšího pohlaví v ICT se Česká republika oproti ostatním evropským zemím řadí totiž dlouhodobě, troufneme si říci, hluboko pod průměr.

Ale proč tomu tak vlastně (stále) je?

Jak si stojíme v číslech

Abychom měli nějakou představu o tom, co je a není málo, potřebujeme bezesporu srovnání. A budeme-li se přirovnávat k evropským sousedům, či obecně EU, tak konstatujeme, že podíl žen v ICT profesích zůstává dlouhodobě nízký – buď stagnuje, nebo jen pozvolna roste.

Co to znamená konkrétně? V rámci EU tvoří ženy v ICT rolích přibližně 20% specialistů, což ukazuje na přetrvávající nerovnováhu v jednom z klíčových sektorů digitální ekonomiky.

Česká republika se v tomto ohledu pohybuje ještě významně pod evropským průměrem – nemusíme být přesní na desetinná místa, hranice dlouhodobě osciluje zhruba mezi 10- 11 %, a obor tak zůstává stále výrazně mužskou doménou. Tento stav souvisí i s nižším zastoupením žen ve studiu technických oborů i s širšími bariérami na pracovním trhu.

Významné jsou také rozdíly mezi jednotlivými státy EU. Zatímco některé země se přibližují vyrovnanějšímu zastoupení a typicky například severské země dosahují podílu až 25%, Česko a další státy regionu v těchto číslech zaostávají. To naznačuje, že důležitou roli hrají i systémové faktory, například podpora diverzity nebo pracovní podmínky. V kontextu genderové rovnosti je důležité zmínit i rozdíly v odměňování (tzv. gender pay gap). Ženy v ICT v průměru vydělávají méně než muži, zejména kvůli nižšímu zastoupení ve vyšších a lépe placených pozicích, i když rozdíly za stejnou práci bývají výrazně menší. Procentně hovoříme o cca 25-28% rozdílu mzdy.

Vyšší zapojení žen v ICT přitom není jen otázkou rovnosti, ale i konkurenceschopnosti – diverzita týmů prokazatelně podporuje inovace a přináší nové perspektivy.

Prostor pro změnu

Samozřejmě, že se změny neodehrají přes noc, ale prostor pro ně je. Co mohou firmy dělat konkrétně? Klíčová je podpora už od raných fází kariéry – spolupráce se školami, mentoringové programy či právě stáže zaměřené na studentky technických oborů. Bezesporu je to i nabídka flexibilních pracovních podmínek (např. hybridní režim nebo zkrácené úvazky), transparentní nastavení odměňování, a v neposlední řadě možnost kariérního postupu. A nehovořme jen o studentkách – jedněmi z nejloajálnějších zaměstnanců vůbec jsou i maminky po mateřské dovolené, pokud nebudeme hovořit o ryze expertních rolích, mnoho potenciálu leží i zde.

Důležitý je také aktivní role model efekt – viditelnost žen v technických i manažerských pozicích, která může výrazně přispět k motivaci dalších. Kombinace těchto kroků může firmám pomoci nejen zvýšit podíl žen v ICT, ale i posílit jejich dlouhodobou výkonnost a inovativnost. Na tomto místě je třeba zmínit také řadu podpůrných aktivit, mezi nejznámější patří např. Czechitas, iniciativa, která pomáhá ženám se vzděláváním v ICT nabídku kurzů či samostudia.

Zda se poměr žen v ICT časem bude zvyšovat a zda aktuální studentky u oboru zůstanou, to se teprve uvidí. Naše práce je ukázat jim to obrovské a bohaté spektrum možností, které informační technologie nabízí – a vytvořit příznivé podmínky.