PCSC: Kybernetická bezpečnost nemá hranice

47 zemí, 2 dny, ale jen 1 bezpečnost

Prague Cyber Security Conference (PCSC), akce pod záštitou Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) získává rok od roku na větší a větší prestiži, a byli jsme se na ní podívat i my.

A samozřejmě nejen kvůli prestiži a spolupráci s NÚKIB, ani proto, že se na ní setkali zástupci ze zmiňovaných sedmačtyřicet zemí v reprezentativní budově České národní banky.

Zajímalo nás, kam se ve světovém měřítku posunuly diskuse týkající se kybernetické bezpečnosti – od legislativ a regulací, až po technologie. A pochopitelně nás také zajímalo, jak bude s odstupem roku rezonovat téma kvanta.

Nezbytnost zahraniční spolupráce

Zastoupení napříč kontinenty slibovalo zajímavý program v podobě tematických panelů, kde se diskutovalo vše podstatné, co jakkoliv souvisí s kybernetickou bezpečností, celkovou bezpečnostní politikou státu, strategií, technologiemi, spolupracemi napříč sektory i právě přeshraniční spoluprací. Mimochodem, když jsme u strategií – pokud by vás zajímala naše Národní kyber-bezpečnostní strategie, je sepsaná v tomto dokumentu.

A setkání je významné právě svým mezinárodním přesahem – rádi opakujeme, že Česká republika patří právem ke špičce v této oblasti, jsme velmi aktivní a v rámci PCSC bylo znát, že máme vysokou kredibilitu a naše slovo má váhu, bez ohledu na rozměr naší země na mapě.

Co nejvíce rezonovalo

Keynote pochopitelně patřila řediteli Úřadu Lukáši Kintrovi, který v podobném duchu poděkoval a přivítal hosty. U této příležitosti byla mimo jiné slavnostně podepsána a stvrzena další spolupráce s Japonskem, které je jedním z největších leaderů v kyberbezpečnostní politice země a svým přístupem, který zahrnuje nejen profesionály, vládu, ale celou populaci, je velmi inspirativní pro ostatní.

Pokud jde o konkrétní témata, pak se hodně skloňovala resilience – v kontextu nutného a kontinuálního budování (kybernetické) odolnosti státu. Dotklo se pochopitelně aktuálních konfliktů, probíraly se drony, či problematika novodobých mobilních zařízení. Nebezpečí, či naopak nutná spolupráce se světovými velmocemi (Čína x USA); přístupy jednotlivých vlád, EU, financování a spolupráce v rámci NATO.

A pak samotné technologie. Tady pro změnu nesčetněkrát zaznělo například secure by design, AI, post-kvantové počítače a algoritmy, zmíněné drony, čipy, hardware. Ochrana dodavatelského řetězce – vůbec supply chain byl zmiňován opravdu mnohokrát.

A také bylo zdůrazněno zběsilé tempo, kterým se vše ubírá. Co můžeme a musíme dělat, abychom nápor nových hrozeb spojených s těmito technologiemi dokázali ustát – ať už jde o ochranu kritické infrastruktury, širšího průmyslu, až po naše občany.

Závěry

Na čem se vyslanci za jednotlivé země shodovali jednomyslně – v kybernetické bezpečnosti žádné hranice neexistují. Spolupráce je extrémně důležitá – jen tak jsme silnější, můžeme využít zdroje, technologie a existující nástroje, sdílet best practices, expertizy a mnoho dalšího. Něco, z čeho může země jako Česká republika jen vytěžit.